Mám se zabývat lateralitou?

Pomůže mi to?

Je potřeba si uvědomit, že každý z nás je jedinečná bytost a má své jedinečné nastavení a životní zkušenosti. Proto každý člověk může snášet nesprávnou lateralitu odlišně. Jsou lidé, kteří nežijí svoji správnou lateralitu a příznaky téměř nebo vůbec nemají. Jak to? Protože jejich tělo = systém to zvládá a nepůsobí mu to zásadní potíže = příznaky.

Je to velmi individuální, a proto není nutné, aby se nechali testovat lidé, kteří příznaky nemají. Když je jim dobře tak, jak jsou, není důvod cokoliv měnit a podstupovat proces přepólování, když vlastně ani nemají motivaci.

Občas se objeví někdo, kdo tvrdí, že je levák, žije jako levák, a přesto má některé nebo mnoho příznaků nesprávné laterality.

Jak to, že někteří leváci mají příznaky, i když píší levou rukou?

Stačí si uvědomit, že žijeme ve světě, který je přizpůsoben pravákům. Většina věcí je vyrobena tak, aby vyhovovala jim. Neexistuje moc věcí, které jsou uzpůsobeny levákům, a u některých to vlastně ani nejde.

Například automobil: Levákům by mnohem více vyhovovalo, kdyby mohli na plyn a brzdu používat levou nohu a na spojku pravou nohu. Dalším příkladem je klávesnice. Pro leváky by bylo vhodnější, kdyby měli Enter na levé ruce a numerickou klávesnici po levé ruce, ale zrcadlově uspořádanou (0 na levém palci a Enter vlevo na levém malíčku). Další ukázkou jsou nože, které se brousí výhradně tak, aby vyhovovaly pravákům. I taková věc, jako je šroubovák, má směr šroubování výhodný pro praváky. Leváci by potřebovali zašroubovávat opačným směrem než tak, jak jsou vyrobené závity všech šroubů. Takto bychom mohli pokračovat do nekonečna. Levák vlastně tedy nemá možnost žít plně jako levák, protože svět kolem nás je pravácky nastavený. A těch pár věcí, které se vyrábějí pro leváky, život leváka ulehčí, ale zas tak moc velký dopad nemusí mít (nůžky, tužky, ořezávátko, škrabka atd.).

Tato skutečnost může způsobovat následně to, že levák na mnoho činností nepoužívá svoje ruce tak, jak by pro něj bylo přirozené. Někdy se setkávám s tím, že leváci nepoužívají ani levou nohu na činnosti, které dominantní noze náleží. Z toho vyplývá, že mnozí leváci mohou více než polovinu činností dělat pravou rukou nebo pravou nohou, aniž by si to uvědomovali. To jim pak může způsobovat příznaky nesprávné laterality. Opět záleží na tom, jak daný jedinec tento stav „snáší“. Někomu to nemusí vůbec vadit a někdo má příznaků mnoho.

Dalším parametrem, který ovlivňuje množství příznaků je to, kolik jedinec té dané činnosti dělá (denně). Typickým příkladem je počítačová myš. Někdo s ní pracuje několik hodin denně a někdo vůbec. Levák, který používá má myš v pravé ruce může a nemusí mít příznaky podle toho, jak často s myší dělá.

Jedna paní levačka mi psala, že píše pravou a žádné příznaky nemá. Jak to? Při podrobnějším rozhovoru jsme zjistily, že ve svém životě dělá levou rukou vše, co náleží dominantní ruce, kromě psaní. A píše tak zřídkakdy, že to jejímu systému nevadí, a tedy příznaky nemusí mít.

Mnoho z příznaků může mít i jinou příčinu. Velmi často se jedná o následky modelů chování, které jsme získali v průběhu života. Pak je možné hledat příčiny v rodinném systému například formou rodinných konstelací.

Jak se v tom tedy zorientovat, co se mě týká a co ne? Mám se zabývat lateralitou?

Pro tento účel je možné se inspirovat vývojovým diagramem níže.

Neexistují dvě stejné bytosti, a proto ani neexistuje žádná jednoznačná odpověď na to, jak člověk snáší nesprávnou lateralitu a jaký konkrétní vliv na něj může mít proces přepólování.
Z 20-ti letých zkušeností Karla Grunicka se semináři Mozek v rovnováze vyplývá, že přepólování znamená pro účastníky přibližně:

10% záchranu života
50% výrazné zlepšení života
15% mírné zlepšení života
25% beze změn

Smyslem přepólování není přehodit činnosti do druhé ruky, ale snížit množství příznaků nebo vyloučit nesprávnou lateralitu jako možnou příčinu příznaků a hlavně, cítit se lépe.

Ani já (ani Karl Grunick) neděláme vše levou rukou a levou nohou. Není důvod. Svoje přepólování jsem dovedla do fáze, kdy se cítím tak dobře a bez příznaků, že už bych nemusela mít motivaci ani důvod dál v tomto procesu pokračovat. Jenže mě baví to prozkoumávat, takže si s tím hraji dále a zkoumám, které další činnosti mohu přehodit do té správné ruky, abych se cítila příjemněji.

V případě, že jste se dostali ve vývojovém diagramu přes své odpovědi „ANO“ až k prvnímu zelenému políčku, můžete se přihlásit na seminář Leváctví a praváctví, mozek v rovnováze, mužsko/ženská polarita.